Den pro dětskou knihu je v Bystrém už zavedenou akcí. Letos proběhl v sobotu před 17. listopadem. To, že jsme ho naplánovali na prodloužený víkend, se na návštěvnosti výrazněji nepodepsalo. Řízené části programu se zúčastnilo tolik dětí, že nám pro ně stačily pomůcky a přitom se mohly všechny aktivně zapojit. Ale vezměme to hezky popořádku.
První stanoviště se nacházelo v knihovně a dětem prozradilo jejich skřítkovskou identitu. Kniha skřítků náladovníčků představuje více než 30 skřítků a jejich přednosti a nedostatky. Jejich jména jsme vypsali na kartičky, ze kterých si každé dítě jednu vybralo, přečetlo si o skřítkovi, kterého mělo v průběhu programu představovat, a kartičku využilo jako jmenovku.
Na druhém stanovišti měly děti za úkol poznat tři pravděpodobně nejznámější české skřítky a vzdát poctu ilustrátorovi, díky kterému známe jejich podobu. Jednalo se o Vochomůrku s Křemílkem a Rákosníčka. Poctu Zdeňku Smetanovi děti vzdaly tím, že vybarvily omalovánku s některým z výše zmíněných skřítků. Omalované obrázky si můžete prohlédnout v knihovně. S laskavým svolením majitelů autorských práv k uměleckým dílům Zdeňka Smetany jsme mohli nechat zhotovit foto panel s obrázkem těchto skřítků s výřezem pro obličejem. Děti se tak mohly na chvíli stát Rákosníčkem a vyfotit se se skřítky z Pařezové chaloupky. Velké díky patří Zdenku Lorencovi, který nám foto panel zdarma, ve svém volném čase zhotovil a přivezl až do Bystrého.
Třetí stanoviště děti vyzvalo k tomu, aby vstoupily do Kouzelné školky. Jediná cesta do ní vedla skrze látkový tunel, kterým děti musely prolézt. V Kouzelné školce na ně už čekal skřítek František s malým dárečkem - kartičkou s QR kódem s odkazem na webovou stránku, na které jsme se souhlasem autora knihy “Františkova velká kniha pohádek”, Miloše Kratochvíla, zveřejnili přepis Slovíčkové pohádky s podnázvem “Jak chtěl František dostat rozum”. Věříme, že pohádka posloužila ke společnému čtení doma.
Čtvrté stanoviště nabízelo různé aktivity pro ukrácení dlouhé chvíle do čtyř hodin, kdy měl začít řízený program.
V rámci něj děti nejprve odevzdaly své jmenovky, abychom jednu z nich následně vylosovali a o skřítkovi si přečetli příběh. U většiny dětí skřítkovská identita korespondovala, alespoň podle rodičů, s jejich povahou, u vylosovaného skřítka - Lakomníčka nenechavého - (ne)překvapivě ne. Dále jsme sáhli po Pohádkách skřítka Medovníčka. Úvod knihy vybízel k aktivitě na postřeh. Opakovala se v něm řada slov. Ty jsme ztvárnili obrázky, rozdali je dětem s tím, že je mají zvednout nad hlavu pokaždé, když dané slovo zazní. Nakonec jsme děti seznámili se skřítky radostníčky. Ti k lidem přichází vždy, když jsou smutní, když potřebují vnést trochu radosti do života. Cestují různými dopravními prostředky, mimo jiné i mýdlovými bublinami. Proto jsme si s dětmi takové bubliny i se skřítky vyrobili. Odnesly si je domů na památku a s nimi i lodičky z ořechových skořápek. I ty si děti měly vyrobit, ale z časových, a především bezpečnostních důvodů je připravily dvě šikovné pomocnice.
Jim i dalším dobrovolníkům, kteří zajistili jednotlivá stanoviště, patří naše díky. Stejně tak jako slečně Karolíně Poulové, studentce oboru Užitá fotografie na Střední škole uměleckoprůmyslové v Ústí nad Orlicí, které vděčíme za fotodokumentaci akce. Především ale děkujeme vám, kteří jste přišli. Za důvěru, že nabídneme kvalitní program v příjemném prostředí. Snad jsme vás nezklamali.
