Česko má nejhustší síť veřejných knihoven na světě. R. 1919 v platnost vešel zákon, který obcím ukládal povinnost v každé obci zřídit knihovnu, ale řada knihoven, včetně té naší, vznikla ještě dříve, v polovině 19. století. V této již historicky vzdálené době, v roce 1848, po celé Evropě tedy i v habsburské monarchii vznikaly masové protesty, které chtěly docílit změny ve společnosti. V Rakousku státní kancléř Klemens Wenzel von Metternich jakékoliv změny odmítal. V habsburské říši propukly protirakouská povstání. V té době se ujímal vlády v monarchii císař František Josef I. Revoluce ve Vídni a Praze skončily nezdarem. Vládnoucí systém, který následoval po porážce revoluce a boje za svobodu z let 1848-49, byl označován podle tehdejšího ministra vnitra Alexandra Bacha „Bachovým absolutismem“. Po jeho zavedení císař poznal, že k vládnoucímu způsobu je ve společnosti odpor. Proto vydal mnohé nové říšské zákony. V roce 1852 František Josef I. vydal pod číslem 253 přípis o spolcích. Určitě vedl k rozkvětu společenského života monarchie. Do té doby nebyla v Rakousku povolena žádná spolková činnost.

O nějaký čas později, i u nás v Bystrém, od roku 1869, začaly vznikat mnohé spolky – čtenářský, divadelních ochotníků, hasičů, vojenských vysloužilců a hudby. Tyto spolky přispívaly ke zlepšení společenského života v Bystrém. Většina těchto spolků si vytvářela vlastní spolkovou knihovnu, která sloužila členům spolku. Co do počtu knih to byly knihovny malé. I obecní škola měla svoji knihovnu. Je určitě správné vzpomenout velkou osobnost té doby v Bystrém. Byl jí učitel, později ředitel „Obecní školy“ Josef Vojtěch Kryšpín. Patřil k zakládajícím členům těchto spolků, později i obecní knihovny, a dlouhá léta zastával ve spolcích funkci jednatele. Jednotlivé spolky připravovaly přednášky pro veřejnost, organizovaly výlety do okolí, pořádaly divadelní představení, konaly večery s hudbou, později první zábavy i plesy. V pamětních knihách, kronikách a archivních listinách je mnoho zajímavostí o tomto dění.

Počátky knihovnické činnosti v Bystrém lze spojovat hlavně se „čtenářským spolkem“a s bysterskou „Obecní školou“. Obecní knihovna v Bystrém byla založena v roce 1880. Jak název říká, patřila obci. Od samého počátku byla umístěna ve škole na náměstí. Až do roku 1932 byli za knihovníky ustanoveni učitelé. Vedli potřebnou agendu a knihy zapůjčovali jednou za týden, velmi často v neděli. Purkmistr města Hynek Macků hodnotil význam knihovny slovy „Knihovna bude sloužit pro blaho a rozkvět vzdělanosti, čtení knih je velmi zapotřebí“. Od roku 1907 se pro „Zemskou statistickou kancelář Království Českého“ v Praze z knihoven musela zasílat hlášení. Tento úřad se zajímal o počty knih a časopisů, také o počty vzdělávacích akcí. V té době měla naše knihovna 1017 knih. V zápisech je uváděno, že knihovníci často používané knihy nechávali nově svázat. Vazbu knih zajištovala tehdá rodina Leinweberova i Jungrova. Nejstarší čtenáři si vzpomenou na knihaře pana Viléma Leinwebera. Po vzniku Československé republiky byl v roce 1919 vydán „První knihovní zákon“, který žádal, aby v každé obci byla zřízena knihovna. Svoji veřejnou knihovnu mělo Bystré již 39 roků. Za první republiky se po učitelích stal knihovníkem pan Jan Jukl, tehdá hostinský na „Radnici“. Od roku 1945 byl knihovníkem pan Bohumil Batík, kterého v roce 1957 vystřídal pan František Kincl, povoláním obuvník. Knihovnickou práci jako důchodce ukončil v polovině roku 1975.

Krátce připomenu, kde obecní knihovna v Bystrém byla. Až do roku 1950 byla ve „staré škole“ čp. 59, kam následně byl umístěn obuvnický závod Botana Skuteč. Knihovna byla přemístěna do 1. poschodí Panského domu čp. 49. Byla umístěna do velké místnosti, kde dříve byla zubní ordinace dentisty pana Ferlika. Když si majitel Panského domu pan Leopold Fric uplatnil v roce 1965 nárok na místnost knihovny, tak ta byla přesunuta do velké místnosti bývalé „Lipovy továrny“ čp. 75, kde se dříve ručně vyráběla obuv. Dlouhá, tmavá místnost, obtížně vytápěná, neposkytovala vhodné podmínky pro knihovnu. Proto po dostavbě nové hasičské zbrojnice nechal MNV Bystré stavebně upravit starou zbrojnici na knihovnu. Pro bysterskou knihovnu tak od února 1969 vzniklo v nově opravené budově velmi dobré a důstojné prostředí.

Novou knihovnicí se po Františku Kinclovi od 1. 8. 1975 stala pracovnice Okresní knihovny ve Svitavách slečna Jaroslava Burešová, provdaná Neudertová. V této době se obec Hamry stala místní integrovanou částí Bystrého. Statistika obou knihoven v Bystrém a Hamrech začala se evidovat společně. Připomenu, že funkci knihovníka v Hamrech dlouhá léta zastával pan učitel Jaroslav Filipi se svojí manželkou. Knihovnice paní Jaroslava Neudertová spolupracovala s knihovníky v okolních obcích, tím v Bystrém vznikla středisková knihovna. Knihovní fond se značně zvětšoval, knihy se zapůjčovaly ve třech dnech v týdnu. Na konci roku 1986 měla knihovna 9466 svazků knih a velmi dobře byla vybavena odbornými časopisy.

Pro knihovnici práce přibývalo. Kromě půjčování knih se značně rozšířila spolupráce s bysterskými školami. Mnoho povinností přibylo s organizováním besed a přednášek, důležitá byla a je práce v redakční radě Bysterských novin, jsou další úkoly. Knihovnu zřizuje město Bystré.

Poslední období činnosti „Městské knihovny“ v Bystrém je nám čtenářům blízké. Připomenout by se měla skutečnost, že 9. září 2010 byl slavnostně otevřen „Multifunkční dům“ v Bystrém. Naše městská knihovna byla přemístěna do moderních prostor tohoto domu. Bysterská knihovna získala v roce 2013 v krajské soutěži „Vesnice roku“ vítězný diplom za vzorné vedení obecní knihovny. Od roku 2014 je knihovnicí v naší městské knihovně slečna Zdislava Klodnerová, DiS